Metro Exodus

Autor v sekci Recenze, 4 Další
[reklama]

Recenze: Metro Exodus na povrchu neztratilo svou tíživou atmosféru a pocit strachu

Po obrovské kontroverzi okolo přechodu nového Metra na Epic Store se kolem hry vynořila spousta obav, jak vlastně bude vypadat a jak se bude hrát. Zapomeňme teď ale na Epic a soustřeďme se na to, co je hlavní. Metro si během doby před vydáním získalo obrovskou popularitu a hráčská očekávání tak byla navzdory nastalé situaci vyšroubována na maximální možnou míru.

Vývojáři hry Exodus si totiž v rámci série ukousli pravděpodobně to největší možné sousto. Oproti starším bratříčkům jednali daleko radikálněji a rozhodli se, že z lineárněji zaměřených koridorů přesedlají na otevřenější levely a opustí to, co pro sérii bylo typické – temné moskevské tunely.

[reklama]

Je ale otázkou, jestli Arťomovi a Metru samotnému takový přechod spíše prospěje, nebo uškodí. Odpověď se dozvíte v recenzi.

Útěk z moskevského podzemí

[reklama]

Pro začátek si dovolím trochu spoilerovat. Nemějte strach, nehodlám vám prozradit žádné důležité zvraty nebo samotný konec hry. Je však podstatné, abych vás seznámil s jejím příběhem, respektive premisou, na které staví. Ta by se sice mohla zdát jednoduchá, časem se však začne větvit přesně tak, jak byste to u Metra čekali. Arťom totiž věří, že mimo metro žijí lidé, kteří se vyhnuli ničivé katastrofě, a pomocí expedic na povrch se rádiem snaží naladit frekvenci, která by jeho tušení potvrdila. Nemusím vám říkat, že jisté události nakonec ukážou, že jste měli celou dobu pravdu, co mě však v souvislosti se samotným úvodem zaujalo mnohem více, byl postoj ostatních obyvatel podzemí k postavě Arťoma.

Ti ho vnímají jako blázna, který se dobrovolně vystavuje radiaci, a dokonce i samotná Anna začíná v jisté chvíli pochybovat o záměrech svého milovaného partnera. Postavy tak mají daleko větší hloubku a charakter, než v předchozích dílech a autoři si na nich očividně dali hodně záležet. Možná je to i tím, že jakmile skončí cutscéna či příběhový rozhovor, postavy s vámi dále hovoří, a často vám tak odhalí své tužby či tajemství. To může nakonec vést k tomu, že vás dovedou k nepovinným úkolům, které jsou na Metro nebývale rozmanité a často dovedou odvést vaši pozornost od hlavní linky. Metro Exodus tak přináší daleko intimnější zážitek než jeho předchůdci, a proto bych vám v rámci hraní doporučil, abyste na příběhovou linku nespěchali. Dejte si na čas, zkoumejte jednotlivé charaktery a jejich motivace, protože to je jeden ze stěžejních prvků nového Metra. Čas tu hraje pouze vedlejší roli a příběhová linka netlačí na pilu. Na vše jde plynule, pomalu a s rozvahou.

Kdybych měl příběh Exodu porovnat s díly 2033 a Last Light, neřeknu vám, který z nich je nejlepší. Protože každý díl měl vždy něco, co ho v rámci vyprávění odlišovalo od ostatních. Když tak kupříkladu srovnáme Last Light a nejnovější díl, máme tu něco, co by se dalo označit pojmem přirozený vývoj. Už otevřenější pasáže Last Light totiž naznačily, kam se vlastně Metro chce vydat dál, a Exodus vše jen dotahuje k dokonalosti.

Trio her od 4A Games však samozřejmě spojují také společná témata jako konspirace, nečekaná zrada a mnoho dalšího, na co jsme v sérii Metro zvyklí. Ale opět platí, že Exodus dělá věci jinak, a tak se připravte na několik zvratů, které vám nedají spát díky svému promyšlenému načasování a celkovému propojení s příběhem.

Jenže nic není dokonalé, a i Exodus má své mouchy, co se vyprávění týče. Najdete tu pár typických klišé (ale tomu se v současnosti prakticky nelze vyhnout) a slabších pasáží, které příběhu ubírají na celkovém dopadu a síle. To však nic nemění na faktu, že je skvěle napsaný a sebejistě směřuje až k samotnému finále, které si zaslouží jen slova chvály.

Znovu ve tmě

S příchodem nového Metra se vrátily i mechaniky známé z předchozích dílů. Jako vždy tak hraje prim především kradmý postup, a proto je většinou nejlepší nepřátele potichu odstranit jednoho po druhém. K tomu vám slouží staré dobré házecí nože a plechovky k odlákání pozornosti. Samotná likvidace je pak jen na vás. Nepřítele můžete buď zabít, nebo omráčit. Logicky se vám nabízí spíše ta první možnost, ale ti z vás, kteří hráli předchozí díly, si určitě vzpomenou na jejich morální systém. Vše fungovalo tak, že interakcí s určitou osobou nebo zabitím či jen omráčením nepřátel jste získali buď dobrý, nebo špatný konec. Záleželo však na tom, kolik dobrých nebo špatných skutků jste vykonali a jeden ze dvou možných konců, který jste dostali, byl buď kanonický nebo nekanonický v porovnání s knižní předlohou. Mohu vám prozradit, že i v Metro Exodus jsou morální volby, ale není jich mnoho, a dokonce bych si dovolil tvrdit, že vývojáři si dali práci s tím, aby je šikovně poschovávali. Může se vám tak klidně stát, že minete morální volbu a ani si toho nevšimnete.

Ze starých časů se vrátily i Arťomovy hodinky a zápisník, jenže obojí prošlo výraznou změnou jak po designové, tak funkční stránce. Předně se ze zápisníku stala mapa lokace, v níž se zrovna nacházíte, ale nečekejte, že bude hned na začátku posetá značkami úkrytů a všemožných tajemství. Všechno si musíte sami objevit, a co nenajdete, nebo pokud vám o tom ostatní neřeknou, to prostě a jednoduše nemáte. Navíc prohlížení mapy během cesty představuje i určitou formu rizika, protože ji musíte držet v obou rukou a kdokoliv na vás může bez varování zaútočit. To se však dá, bavíme-li se o hlavních úkolech, řešit vylepšením chrániče zápěstí.

Když už jsem nakousl téma otevřeného světa, bylo by vhodné zmínit, jak vlastně vypadá jeho Metro verze. Popravdě řečeno si žije svým vlastním životem. Kdykoliv budete prozkoumávat rozpadlé stavby, tajné skrýše nebo jen procházet krajinou, všimnete si, že život kolem vás se netočí jen okolo Arťoma. NPC spolu komunikují i ve vaší nepřítomnosti, monstra na sebe navzájem útočí nebo požírají mršiny povalující se ve světě, lidé se stále bojí… Vše zkrátka funguje samo o sobě a Metro tak přináší živoucí svět, který působí velice realisticky, ale nepřetéká životem, protože to by v tomto případě bylo spíše ke škodě.

Na cestě vás bude nově provázet Arťomův nejvěrnější společník, a nemluvím o Anně. Dostanete totiž batoh, který funguje jako jakási přenosná pracovní stanice, ve které si můžete vyrábět to nejpotřebnější vybavení a upravovat zbraně. Pokud vám tak zrovna dochází filtry a lékárničky, není problém si je vyrobit, pokud na to máte materiál. Ten je zde zastoupen velice jednoduchou formou součástek a chemikálií, které najdete rozeseté všude po světě. Nicméně je třeba mít na vědomí, že na těžší obtížnosti je hra nejen daleko náročnější, ale zároveň nacházíte méně a méně surovin, a tak je potřeba mít se více na pozoru.

Vše je totiž celkem drahé a pilně nastřádané houby a součástky poměrně rychle mizí, nejste-li obezřetní. A pokud hrajete na těch nejtěžších obtížnostech, poznáte to pravé peklo v podobě špinících se zbraní, které se běžným používáním a procházením všemožným bahnem a radioaktivním hnusem postupně ničí a mohou se v nepravou chvíli zaseknout.

Arzenál není nijak velký a za celou dobu hraní jsem narazil jen na pár novinek, jinak si totiž Metro Exodus drží kousky známé z předchozích dílů. Vše ale vynahrazuje možnost zbraně všemožně upravit a vylepšit. Jako u průzkumu platí, že co nenajdete, nemáte. Pokud tak chcete lepší optiku nebo pažbu, budete muset hledat. Anebo se na vás usměje štěstí a lepší zaměřovač si jednoduše seberete ze zbraně zabitého nepřítele. Ty totiž můžete buď sebrat, nebo rozložit. V takovém případě získáte součástky, náboje, a pokud jej dosud nemáte, vylepšení dané zbraně, které většinou poznáte tak, že je v oranžovém kruhu.

Může se vám ale klidně stát, jako mně, že celou hru vydržíte se zbraněmi, které najdete v první lokaci, a budete je jenom vylepšovat. Za mě je to daleko lepší než pořád měnit jednu pistoli za druhou, a jak postupujete dále, i vaše zbraň je lepší a lepší, když ji průběžně vylepšujete a čistíte. Dejte si ovšem pozor na to, že čistit je můžete jen na pracovním stole, který najdete v Auroře (váš bezpečný domov na kolejích) a safehousech, na mapě značených zeleným domkem.

Ty zde plní jak pracovní, tak odpočinkovou funkci. Poprvé v rámci Metra se zde objevuje cyklus dne a noci a je důležité, kdy se Arťom půjde vyspat, a hlavně dokdy bude spát. I den a noc totiž mají svou roli, která ovlivňuje okolí. Například lidští nepřátelé jsou aktivnější ve dne a v noci spí, což dává prostor tiché likvidaci, jenže v noci jsou naopak daleko více aktivní všemožná monstra lačnící po vaší krvi. Nastává tak dilema, kdy se vydat do tajné skrýše a jestli vůbec stojí za to takovou cestu absolvovat. V tomto ohledu tak Metro Exodus exceluje a dokáže vás napnout jako žádná jiná hra.

Poslední věcí, kterou bych v rámci mechanik chtěl zmínit, je přesun po mapě. Dostanete k dispozici loďku, se kterou se lze plavit po vodě zamořené zmutovanými netvory, a v pozdějších fázích hry se vám do rukou dostane i zdejší verze auta. Kdo by si myslel, že tím se Metro odklání od toho, co ho dělalo Metrem, narazí. Vše totiž perfektně pasuje do dané lokace a taková vozítka dovedou jen usnadnit vaši cestu.

Je tu však jedna věc, kterou bych chtěl hře vytknout. Přijde mi, že došlo k upozadění důležitosti plynové masky a už ji tolik nepotřebujete. Nechápejte mne špatně, Metro má pořád tu klaustrofobní, temnou a děsivou atmosféru, v tomto ohledu možná předčí Last Light, ale nutností používat filtry vás nedovede dostat na takové dno, jako právě Last Light a Metro 2033.

Vizuální orgie

Po grafické stránce se nové Metro řadí snad k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Na vzhledu Metra jsem vždy obdivoval jakousi naturálnost a plynulost všech animací a celkového vizuálu. Nic na vás nepůsobilo uměle, a především zbraně se chovaly naprosto perfektně. Metro Exodus si tyto prvky zachovává a jen vylepšuje. Ale jak vylepšuje!

Vše je založeno na hře světel a stínů, které si se vším pohrávají s nebývalou jemností. Obzvláště na kovech, vodě a počasí tak poznáte mravenčí práci vývojářů, ale i jiné věci jako oblečení nebo rozpadlé stavby vypadají fenomenálně.

Metro pro tyto účely nově využívá ray tracing, který je stěžejní zejména pro nejnovější generaci RTX karet od Nvidie. Má GTX 1060 tak sice nedosáhla na to nejvyšší nastavení a já si nemohl užít všech benefitů, které hra nabízí, ale i na střední detaily vypadala skvěle a vše běželo, jak má.

Nicméně hře neodpustím pár vyloženě ošklivých obličejových animací a grafických kiksů, které mě cestou potkaly. Je ale potřeba si uvědomit, jak velký skok 4A Games od Last Light udělali, a tak jsou určité porodní bolesti na místě. Navíc se nejedná o nic, co by vyloženě rušilo herní zážitek.

Артем

Pomalu se blížíme ke konci recenze, a dosud jsem vám neřekl, jaký je vlastně dabing hry. Ať už se bavíme o tom anglickém nebo ruském, máme před sebou kvalitně zahrané a namluvené dialogy a scény. Pravověrní fanoušci si hru jistě zahrají v ruštině, a proto je možná potěší dva fakty: dabéři z Last Light a 2033 zůstali a hra nabízí možnost si zapnout české titulky. To samé samozřejmě platí i pro angličtinu.

Vše je navíc podtrženo podporou Dolby Atmos, a vy tak uslyšíte vše, co se kolem Arťoma šustne. Na poli zvuků hra boduje na všech frontách, ať už se jedná o nadmíru uspokojivý rachot zbraní, praskot větví lámajících se ve větru nebo ryk radioaktivitou postižených zvířat. Vše jen perfektně vykresluje temnou atmosféru Metra a často se vám tak bude stávat, že se co chvíli budete nervózně otáčet při každém ruchu zaznívajícím z okolí.

A hudba? Mohla by být lepší, ale popravdě slouží jen jako jakýsi odrazový můstek pro daleko epičtější dění na obrazovce. Výsledný efekt je tak jen součtem mnoha faktorů, do kterých hudební podkres oproti ostatním přispívá sice minimálně, zato ale dostatečnou měrou.

Bohužel si i zvuková stránka hry zaslouží kritiku. Párkrát se vám stane, že uslyšíte něco dříve, než byste měli, některé zvuky naprosto nesedí dění na scéně a lipsync je mimo. Jedná se ale o výjimečné případy, na které sotva narazíte a věřím, že je vývojáři rychle opraví.

Téměř dokonalé

Metro Exodus by si mohlo s klidem odnést absolutní hodnocení, jenže ho sráží chyby, které nelze odpustit. Některé bugy by se daly přehlédnout, ale potom je tu spousta dalších, které prostě nelze ignorovat hned ze dvou důvodů. Takové chyby kazí plynulost hry a celkový dojem z ní, což hře ubírá na jinak skvělé atmosféře. Hlavně je ale neskutečně iritující, když musíte načítat poslední uloženou pozici jen kvůli tomu, že jste se vy, NPC nebo nepřítel zasekli ve zdi nebo dílčích objektech. Naštěstí hra nabízí možnost rychlého uložení a načtení, takže takové chyby zase tolik nebolí, jenže když se kvůli nim zbrzdí váš postup hrou, je to problém vyžadující co nejrychlejší řešení.

Naštěstí to je ta jediná větší vada na kráse Metra. Jinak si není na co stěžovat, a navíc před vás hra staví výzvu v podobě možnosti opětovného hraní na vyšší obtížnost, kdy je sice všeho méně, ale zábava je o to větší.

Opusť tunely, objev Rusko

Metro Exodus se v mnohém odpoutalo od svých předchůdců. Opouští uzavřené lokace a nebojí se vás hodit do prozkoumávání rozlehlých oblastí a větších interiérů. Tentokrát se zaměřuje čistě na crafting a průzkum lokací, co si proto nevyrobíte nebo nenajdete, to jednoduše nemáte.

Příběh je jiný, než bychom čekali a spíše než na epické vyprávění o cestě na povrch, se zaměřuje na promyšlené dialogy a psychologii jednotlivých postav.

Vše tak nakonec kazí jen několik technických a zvukových nedostatků, které ovšem nebude problém opravit, aby se z Metro Exodus stala desítková záležitost. Navíc, připočteme-li fakt, že nové Metro se po vizuální stránce posunulo neskutečně vpřed, dá se leccos odpustit.

V jádru je to ale pořád to staré dobré Metro, které si všichni moc dobře pamatujeme. Možná lépe vypadající a vydávající se jistým krokem do neznáma. Ovšem temné, děsivé a zatraceně dobré. Možná i to nejlepší ze všech.

Hodnocení

Po mnoha stránkách diametrálně odlišná záležitost zachovávající si ducha svých předchůdců. Pořádně hororová a temná i na otevřených prostranstvích ruské divočiny, která však stále tajemně pulzuje radioaktivitou a neznámým nebezpečím. Vztahy mezi postavami jsou daleko intimnější a prokreslenější a mnoho nepovinných misí také potěší svou propracovaností. Až na bugy téměř perfektní.

Platformy: PC, PS4, Xbox One ; Vydání: 15. února 2019 ; Lokalizace: české titulky ; Žánr: FPS ; Distribuce: fyzicky, elektronicky ; Cena: 1299 Kč – 1699 Kč ; Vývojář: 4A Games ; Vydavatel: Deep Silver / Playman ; Herní doba: 20-25 hodin.

Recenze Metro Exodus byla napsaná na základě PC a PlayStation 4 verze.. Hru nám poskytla zdarma společnost Playman s.r.o., která v ČR hru vydává.

Proč ano

  • Překrásná grafika
  • Zajímavý příběh
  • Atmosféra
  • Forma zpracování otevřeného světa
  • Crafting systém a úprava zbraní
  • Duch předchozích dílů a knižní předlohy
  • Design nepřátel a lokací
  • České titulky

Proč ne

  • Bugy, glitche a celkově podivný technický stav
  • Někomu radikální změna série nemusí sednout
9
[reklama]

Komentáře